Bang Bang!

26. ledna 2008 v 17:42 | akeppanashi |  Safira
Další super povídka..........

BANG BANG!
Nádherně se leskla.
Ta malá olověná kulička, netečně ležící na desce stolu.
Díky slunečním paprskům, které po ní ladně klouzaly, připomínala duhovou skleněnku a plakátová Marylin Monroe ve svých bílých rozevlátých šatech se na ni z protější stěny sladce culila.
Její záře Charlieho oslňovala natolik, že se musel zastínit zrak.
Potěžkal v ruce pistoli.
Byla lehká, připadalo mu, že neváží skoro nic.
Vytáhl zásobník a chvíli jím otáčel v prstech, jako kdyby na něm bylo něco úžasného. Poté popadl ze stolu onu malou olověnou kuličku a nacpal ji dovnitř.
Končetinami mu proběhl záchvěv euforie.
Zasunul zásobník do rukojeti a nabil.
Tlumené cvaknutí způsobilo, že se mu zorničky lehce rozšířily. Něco na tom zvuku jej neuvěřitelně fascinovalo.
Pomalým pohybem ruky si přiložil hlaveň ke spánku.
Příjemně to zastudilo.
,,Bang bang!" pronesl Charlie teatrálně a položil prst na kohoutek.
Předtím, než stiskl, se mu mírně zachvěla ruka.
A potom.....potom se mu malá olověná kulička zavrtala do spánku.
Marylin Monroe němě zaječela a na bělostné látce jejích šatů se objevila nepěkná červená skvrna......

Fabian se zavrtěl na stoličce a nervózně pohlédl na hodinky, které měly deset ručiček a jediné, co se na nich nedalo zjistit, byl čas.
V baru panovalo příjemné příšeří, všechny lampy byly překryty karmínovými šátky a vydávaly jemné červené světlo.
Lidí tam bylo málo- okolo výčepu poskakoval hubený mužík ve starodávném černém fraku s knírem navoskovaným do dvou legračních kudrlinek a u stolu v koutku seděli čtyři muži a jedna žená, kteří hráli karty a popíjeli u toho whisky.
Fabian se už už chystal napít ze své sklenice bourbonu, když v tom se se zaskřípěním otevřely dveře lokálu a z mlhy, která panovala venku, se vynořila lidská silueta.
Se sklopenou hlavou zamířila k barovému pultu a posadila se na stoličku.
Byl to muž, asi pětadvacetiletý, s rozcuchanými hnědými vlasy a mrtvolnýma černýma očima.
Na sobě měl džínsy s velikými dírami a seprané triko s Jimem Morrisonem, zacákané něčím, co podezřele připomínalo krev.
Barman k němu přistoupil a natáčel si přitom prstem špičky kníru.
,,Co to bude?" zeptal se.
,,Vodka." odpověděl cizinec a jeho hlas zněl dutě.
Fabian znovu pohlédl na ty podivné hodinky a spokojeně pokýval hlavou, když zjistil, že všechny ručičky ukazují na dvanácku.
Poté se usmál na cizince a zvedl sklenku na zdraví.
,,Do nebe?" zeptal se vesele.
Muž do sebe obrátil panáka vodky a objednal si dalšího.
,,V nebi pro mě není místo." odvětil po chvíli.
Fabian zvědavě naklonil hlavu na stranu.
,,A pročpak?"
,,Protože jsem se picnul do hlavy." řekl muž, poté si přiložil dva prsty ke spánku a simuloval střelbu z pistole. ,,Takhle. Vidíš? BANG BANG!"
Nevesele se zasmál.
Fabian se nesmál. Tvářil se naprosto vážně.
,,A kvůli tomu by tě neměli vzít do nebe?"
Cizinec se okamžitě přestal smát.
,,To nevíš, že sebevrahům je vstup tam nahoru zakázán? Prostě ti nedaj vstupenku a řeknou ti, ať táhneš mezi rohatý. Kapito?"
Fabian zamrkal.
,,A co druhá šance?"
,,Jaká druhá šance?" řekl muž suše. ,,Děláš si ze mě prdel? Rozstřílel jsem si mozek na hadry, kámo, druhá šance mou plesnivou dušičku nespasí."
Fabian protočil oči v sloup.
,,No fajn, když to teda bereš takhle, něco ti dám."
Sáhl do kapsy a podal cizinci...malou olověnou kuličku.
,,Nezapomeň...." usmál se. ,,....vždycky existuje způsob, jak začít znovu."
A poté luskl prsty a rozplynul se i s barem a jeho kumčafty v rudém dýmu.

Charlie pomalu otevřel oči a poté se pousmál na plakát s Marylin.
,,Jsem zpátky, kotě." zamumlal a olověná kulička jej v dlani jemně zastudila.
Vyškrábal se na nohy, vklouzl do bot a opustil byt.
Připadal si, jako kdyby se probudil z nějakého moc zlého snu.
U prvního novinového stánku si koupil noviny a nedočkavě je rozevřel.
Na titulní straně byla fotografie mladíka, jehož tvář byla Charliemu zatraceně povědomá.
Pohlédl na palcový titulek.
MLADÍK (17 LET) VYSKOČIL Z OKNA V DESÁTÉM PATŘE.
Charlie si mimoděk vzpomněl na bar i na toho podivného kluka, popíjejícího bourbon. A taky na malou olověnou kuličku.
,,Nezapomeň....vždycky existuje způsob, jak začít znovu." zamumlal, nacpal noviny do odpadkového koše a vydal se ulicí vzhůru...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám tahle povídka?

Ano 100% (3)
Truchu 0% (0)
Ne 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama